Ig Nobelovy ceny 2026 od líbajících se zvířat po šlapání na jedovaté hady
Komáři jako součástky tiskárny, zakopané spodky a fyzika pisoárů. Deset oceněných výzkumů ukazuje, co všechno může být předmětem vědy. Jeden z nich ale připomíná také její etické hranice.
Doba čtení: přibližně 5–7 minut
Představte si, že váš pracovní den zahrnuje zakopávání spodků. Nebo zkoumání toho, co se stane, když šlápnete na jedovatého hada. Na první poslech to vypadá jako špatný nápad na internetové video. Za podobnými otázkami ale mohou stát skutečné vědecké studie.
Právě takový výzkum vyhledávají Ig Nobelovy ceny: práce, které nás nejprve rozesmějí a potom přimějí přemýšlet. Nejde o klasické Nobelovy ceny ani automatický seznam zbytečných experimentů. Ročník 2026 ocenil deset témat, od chování zvířat po každodenní hygienu. Ceny byly uděleny 3. září v Curychu a některé oceněné práce vznikly před mnoha lety.
Oficiální seznam cen a laureátů
1. Která zvířata se líbají?
Cena za biomechaniku
Polibek vypadá jako jednoduchá věc. Zkuste ale vytvořit definici, která funguje i mimo lidský svět. Počítá se krmení mláděte z úst do úst? A co kontakt při rvačce?
Tým Matildy Brindle, Catherine Talbot a Stuarta Westa stanovil pravidla: neagresivní kontakt úst jedinců stejného druhu, pohyb rtů nebo ústních částí a žádné předávání potravy. Líbání pozorovali například u šimpanzů, bonobů a orangutanů. Evoluční analýza naznačuje dávný původ tohoto chování u lidoopů.
Taková definice pomáhá porovnávat chování, aniž bychom každému dotyku automaticky připisovali lidskou romantiku. Zvíře může splňovat kritéria polibku, ale z toho ještě nevíme, co při něm prožívá.
Do hloubky: studie o evoluci líbání · srozumitelné vysvětlení Oxfordu
2. Komár jako tryska 3D tiskárny
Cena za technologie
Komár nemusí jen brát krev. Jeho sosák dokáže posloužit také k přesnému dávkování materiálu.
Vědci z McGillovy a Drexelovy univerzity využili části usmrcených samiček jako jemné tiskové trysky. Techniku nazvali 3D necroprinting. Vytiskli čáry široké přibližně 20 mikrometrů a drobné struktury včetně konstrukcí obsahujících buňky.
Zajímavé je, že biologická struktura přímo pracuje v přístroji. Možné využití zahrnuje tkáňové inženýrství; nejde však o běžnou tiskárnu, do které doma vložíte komára.
Do hloubky: původní studie · vysvětlení McGillovy univerzity
3. Spodky jako test zdraví půdy
Cena za půdoznalství
Zakopat bavlněné spodky a později je vykopat zní jako zvláštní zahradnický rituál. Bavlna ale obsahuje celulózu, kterou půdní organismy rozkládají.
Švýcarský projekt zapojil tisíc dobrovolníků a více než dva tisíce párů spodků. Jejich rozklad vědci hodnotili spolu s půdními vzorky. Čím více látky zmizí, tím intenzivněji v daných podmínkách probíhá její rozklad.
Je to názorné okno do života pod našima nohama. Samotné děravé spodky ale neurčí celé zdraví půdy, její znečištění ani vhodnost pro konkrétní plodinu. Ukazují jednu důležitou část příběhu.
Do hloubky: studie s občanskými vědci · článek Curyšské univerzity
4. Pisoár bez cákání
Cena za fyziku
I na toaletě rozhodují úhly. Výzkumníci zkoumali dopad proudu kapaliny na povrch a zjistili, že při dostatečně malém úhlu, přibližně pod 30 stupňů vůči povrchu, se cákání výrazně omezí.
Navrhli proto tvar pisoáru, který podporuje takový dopad při různých polohách uživatele. V kontrolovaných testech dosáhli velmi malého cákání.
Za úsměvným tématem je praktický problém: kapky na oblečení a podlaze, hygiena a úklid. Je to pěkný příklad toho, že fyzika může zlepšovat také věci, u kterých si na vědu běžně nevzpomeneme.
Do hloubky: studie a návrhy pisoárů · zpráva Univerzity ve Waterloo
5. Jak se správně vysmrkat
Cena za medicínu
I smrkání má svou aerodynamiku. Ocenění získal posmrtně japonský lékař Tokuji Unno za práci z roku 1977, jejímž spoluautorem byl Hiroshi Yajima.
Výzkumníci měřili proudění vzduchu při smrkání jednou i oběma nosními dírkami a sledovali změny tlaku. Uzavření průchodnější dírky zvýšilo průtok tou hůře průchodnou.
Studie ukazuje, že i zdánlivě samozřejmý úkon lze rozebrat experimentem. Její historické závěry ale samy o sobě nejsou současným lékařským návodem ani důvodem smrkat co nejsilněji.
Do hloubky: původní článek s anglickým abstraktem
6. Šlapali na jedovaté hady. Studii pak stáhli.
Cena za biologii
Tohle je nejkontroverznější příběh ročníku. Brazilský tým zkoumal obranné reakce jedovatého hada Bothrops jararaca. Výzkumník v ochranné obuvi kontrolovaně našlapoval na různé části jeho těla. Experimenty měnily podmínky, například teplotu a denní dobu, aby zkoumaly, kdy had reaguje uštknutím.
Otázka měla vážný kontext: porozumět okolnostem hadích uštknutí. Samotný význam otázky ale ještě neospravedlňuje způsob, jakým ji zkoumáme.
Proč studii stáhli?
Článek vyšel v květnu 2024. Časopis Scientific Reports ho stáhl 11. února 2025. Podle oznámení etické povolení nezahrnovalo novorozené hady ani použitou metodu jemného našlapování. Všichni autoři se stažením nesouhlasili.
Uvedeným důvodem tedy bylo nedostatečné pokrytí pokusů etickým schválením. Oznámení neříká, že údaje byly vymyšlené. Zároveň bychom výsledky stažené práce neměli podávat jako pevně potvrzené poznatky.
Proč přesto dostala cenu?
Ig Nobelova cena neobnovuje platnost stažené studie. Organizátoři ocenili neobvyklý experiment podle svého principu: nejprve rozesmát, potom přimět přemýšlet. Oficiální zdůvodnění popisuje našlapování na hady; podrobné vysvětlení, jak při výběru posoudili stažení článku, neposkytuje.
Bylo by proto nepřesné tvrdit, že cenu udělili za porušení etiky nebo že tím experiment schválili. Rozlišení mezi oceněním a vědeckou důvěryhodností je zde zásadní.
Tento příběh otevírá otázku i pro čtenáře: stačí, aby byl experiment originální a zkoumal užitečný problém? Nebo musí být stejně obhajitelný také způsob, jakým dospěl k odpovědi?
Do hloubky: původní článek označený jako stažený · oficiální oznámení o stažení · zdůvodnění ceny
7. Švábí „mléko“ a výživa v krystalech
Cena za chemii
Šváb Diploptera punctata živí vyvíjející se mláďata sekretem podobným mléku. V jejich trávicím traktu vznikají výživné krystaly obsahující bílkoviny, cukry a tuky.
Oceněný tým prozkoumal jejich molekulární strukturu. Krystaly mají při stejné hmotnosti více než trojnásobnou energetickou hodnotu oproti porovnávaným savčím mlékům.
Představa švába s kbelíkem na dojení je lákavá, ale jde o zkoumání přírodního způsobu skladování živin. Vysoká energetická hustota sama neprokazuje vhodnost této látky jako potraviny pro lidi.
Do hloubky: původní studie v IUCrJ
8. Miminka rodičům voní více než starší děti
Cena za výzkum čichu
V polském dotazníkovém výzkumu hodnotilo 235 rodičů vůni svých dětí. Příjemná hodnocení s věkem klesala: od přibližně 94 % u nejmladších po 75 % ve skupině nad 14 let.
Název práce tedy zní ostřeji než výsledek. Většina rodičů hodnotila příjemně i vůni nejstarší skupiny. Navíc odpovídali podle svých vzpomínek, bez slepého očichávání vzorků. Výsledek vypovídá o rodičovském vnímání, ne o univerzálním měřítku zápachu teenagerů.
Do hloubky: původní studie
9. Vyšší postavení a sladkosti určené dětem
Cena za ekonomii
Tým Paula Piffa zkoumal sociální postavení a neetické chování. V jednom experimentu si účastníci vedení k pocitu vyššího postavení vzali více sladkostí z nádoby údajně určené dětem. Směli si vzít i oni, ale tím ubývalo dětem.
Práce obsahovala také další situace, například chování řidičů. Výsledek není rozsudkem nad každým bohatým člověkem. Sladkosti ale dělají abstraktní otázku privilegií velmi konkrétní: jak se chováme, když můžeme upřednostnit sebe na úkor někoho jiného?
Do hloubky: původní studie v PNAS včetně odkazu na opravu
10. Chceme milé přátele. K našim nepřátelům už méně.
Cena za mír
Výzkum týmu Jaimie Arony Krems ukázal, že při hodnocení ideálního přítele záleží také na tom, vůči komu směřuje jeho chování. Lidé mohou oceňovat laskavost k sobě a současně větší nepříjemnost vůči svým nepřátelům.
Známá představa „hlavně ať stojí při mně“ tak dostala vědeckou podobu. Označení ceny za mír působí ironicky: pocit loajality může být spojený také s nepřátelstvím vůči druhým. Studie mapuje preference; tím takové chování nedoporučuje.
Do hloubky: původní studie o preferencích v přátelství
Když se smích změní v otázku
Na Ig Nobelových cenách je nejzajímavější chvíle po prvním zasmání. Komár se změní v nástroj, spodky v pomůcku při zkoumání půdy a pisoár v problém proudění kapalin.
U hadů tento druhý pohled vede také k etice. Věda potřebuje zvědavost, přesné otázky a důkazy. Potřebuje ale také odpovědnost za to, co děláme, abychom je získali.