Zatímco Čína stavěla, Německo zavíralo. Co to znamená pro elektřinu a průmysl?

SVET ZA 5 MINÚT · přibližně 7 minut čtení Publikováno 18. října 2026 · výroba 1993–2025, obchod a ceny za rok 2025

Dvě velké ekonomiky, dvě opačné jaderné cesty. V Číně výroba elektřiny z jádra během tří desetiletí prudce vzrostla. V Německu skončila na nule. Země, která odstavila vlastní jaderné elektrárny, přitom dál dováží elektřinu, v níž má zastoupení také jádro.

Je to výrazný kontrast. Když přidáme dražší elektřinu pro evropský průmysl, nabízí se jednoduchý závěr: problém způsobilo zavírání elektráren. Samotná tato čísla však takový úplný příběh nedokazují. Ukazují rozhodnutí i dnešní situaci; k vyčíslení jejich přesných důsledků potřebujeme víc než dvě křivky.

Co se za tři desetiletí změnilo

Roční výroba jaderné elektřiny	Čína	Německo
1993	1,6 TWh	153,3 TWh
2024	450,9 TWh	0 TWh
2025	487,6 TWh	0 TWh

Zdroj: Our World in Data, aktuální energetický dataset; zaokrouhleno na jedno desetinné místo. 1

Jedna terawatthodina je miliarda kilowatthodin. Tabulka tedy ukazuje velké objemy skutečně vyrobené elektřiny. Nejde o počet reaktorů ani jejich instalovaný výkon. Výkon popisuje, kolik může zařízení dodávat v daném okamžiku; výroba říká, kolik dodalo za celé období.

Čínský růst je mimořádný i proto, že začíná z velmi nízké základny. Německo už na začátku grafu mělo rozvinutou jadernou energetiku. Porovnání proto ukazuje rozdílný vývoj dvou zemí, nikoli soutěž se stejnými startovními podmínkami.

Proč Německo skončilo s jádrem

Po havárii ve Fukušimě v roce 2011 Německo urychlilo odchod od jádra. Poslední tři elektrárny, Emsland, Isar 2 a Neckarwestheim 2, ukončily výrobu 15. dubna 2023. Rozhodnutí se týkalo domácí jaderné výroby, nikoli odpojení země od evropské sítě. 2

Klesající jaderná křivka zároveň neznamená, že Německo přestalo investovat do energetiky. Rozvíjelo jiné zdroje včetně větru a slunce. Náš úvod „Čína stavěla, Německo zavíralo“ se vztahuje na jaderné elektrárny, nikoli na všechny energetické investice.

Při hodnocení tohoto rozhodnutí má smysl položit konkrétní otázku: co by se dělo, kdyby část reaktorů zůstala v provozu? Mohly by nahrazovat určitou výrobu nebo dovoz. Kolik přesně, za jakých nákladů a s jakým vlivem na cenu, však závisí i na jejich dostupnosti, palivu, údržbě a situaci v celé síti. Graf takový alternativní scénář nepočítá.

Čína není „země poháněná pouze jádrem“

Téměř 488 TWh zní obrovsky. V obrovské čínské elektrizační soustavě však jádro v roce 2025 tvořilo přibližně 4,6 % výroby. Uhlí představovalo přibližně 54,3 % a obnovitelné zdroje dohromady přibližně 37,0 %. Také tyto údaje pocházejí z použitého datasetu OWID. 1

To je důležité pro pochopení celého porovnání. Čína staví jaderné zdroje, ale její elektřina není levnější jednoduše proto, že „všechno vyrábí z atomu“. Redukovat celou čínskou energetiku na jádro by bylo podobně nepřesné jako považovat německou nulu v jaderném grafu za nulovou výrobu elektřiny celkově.

Absolutní výroba odpovídá na otázku, kolik elektřiny zdroj vyrobí. Podíl odpovídá na otázku, jaký význam má v dané zemi. K pochopení systému potřebujeme obojí.

Čistý dovoz: důležité číslo, nikoli diagnóza kolapsu

Německá obchodní bilance za rok 2025 podle SMARD: dovoz 76,2 TWh, vývoz 54,3 TWh, čistý dovoz 21,9 TWh. Odhad jaderného podílu v mixu celkového dovozu byl 22 %. Výpočty mixu a obchodních součtů se metodicky liší. 3

Proto nelze říct „22 % z těch 21,9 TWh bylo jaderných“. První číslo je rozdíl dovozu a vývozu. Druhé popisuje odhad původu dovážené elektřiny. Nejde o podíl jádra na celé německé spotřebě.

Dovoz sám o sobě nemusí znamenat nedostatek elektráren. Představ si hodinu, kdy je dostupná zahraniční výroba levnější než spuštění dražšího domácího zdroje. Nakoupit ji může být ekonomicky rozumné. V jiné hodině se situace obrátí a elektřina teče opačně.

Riziko roste, pokud na dovoz spoléhá více zemí současně a sousedé nemají dostatek dostupné výroby nebo přenosové kapacity. K posouzení bezpečnosti dodávek proto potřebujeme hodinové situace, nejen roční součet. Propojení trhů může pomáhat využívat zdroje efektivněji, ale má fyzická omezení. 4

A co Česko, Slovensko nebo Rakousko?

SMARD uvádí za rok 2025 německý dovoz z Česka 2,7 TWh a vývoz do Česka 6,9 TWh. 3 Tvrzení „Německo nakupuje z Česka“ a „Česko v tomto vztahu více nakoupilo z Německa“ se tedy nevylučují.

Ani celkový vývozní přebytek země neznamená, že musí být vývozcem vůči každému sousedovi. Stejně tak nelze automaticky označit veškerou elektřinu přicházející přes českou hranici za českou jadernou výrobu. Fyzické toky, obchodní výměny a smluvně doložený původ elektřiny jsou odlišné věci.

Rakouský regulátor například za rok 2024 uvádí čistý fyzický tok z Česka do Rakouska přibližně 5,76 TWh. Rakousko přitom v celoročním součtu vůči všem sousedům více vyvezlo než dovezlo. Samotný tok neurčuje jeho jaderný podíl. 5

Pro českého nebo slovenského zákazníka z toho vyplývá podstatná věc: elektřina z domácího zdroje se neoceňuje ve vzduchoprázdnu. Sousední trhy se ovlivňují, pokud je dokáže propojit síť. Neznamená to však jednu identickou evropskou cenu ani stejné konečné účty domácností.

Proč levná výroba automaticky neznamená levný účet

Zjednodušený příklad: poptávka činí 100 MWh. Levnější zdroje dokážou dodat 90 MWh, zbývajících deset musí pokrýt dražší zdroj. V běžném modelu jednotné ceny na propojeném denním trhu může cenu určit právě poslední potřebná nabídka. Výsledkem proto není jednoduchý průměr výrobních nákladů všech elektráren. Jde o vysvětlení principu, nikoli simulaci konkrétní obchodní hodiny. 6

Koncová cena navíc zahrnuje další položky a závisí na smlouvě. Rozdíl je mezi burzovní cenou na zítřek, víceletým kontraktem průmyslového podniku a fakturou domácnosti se síťovými poplatky a daněmi.

I proto je třeba být opatrný při tvrzení „máme jádro, takže musíme mít levnou elektřinu“. Výrobní náklady konkrétního zdroje a cena, kterou platí odběratel, nejsou totožné veličiny.

Evropský průmysl má cenovou nevýhodu

IEA odhaduje, že elektřina pro energeticky náročný průmysl byla v EU v roce 2025 přibližně o 50 % dražší než v Číně. Evropské porovnání zahrnuje velké odběratele nad 150 GWh ročně a kompenzace podle metodiky IEA; nejde o všechny firmy ani domácnosti. 7

V reelsku proto vidíš index Čína = 100 a EU ≈ 150. Čísla nepředstavují eura za MWh.

Co může rozdíl znamenat v praxi? Modelová firma spotřebuje 150 GWh ročně, tedy 150 000 MWh. Při rozdílu ceny pouhých 20 €/MWh zaplatí za rok o 3 miliony eur více. Jde o vlastní ilustrační výpočet, nikoli skutečný účet konkrétní továrny ani přepočet odhadu IEA.

Firma může část nákladů přenést do ceny výrobku, snížit marži, investovat do úspor nebo přehodnotit další rozšiřování. Přesun výroby je další možnost, nikoli automatický výsledek. Při rozhodování hrají roli také lidé, doprava, odbyt, cla, dodavatelé a investiční náklady. Z našeho grafu nelze odvodit, že konkrétní ocelárna či sklárna odešla do Číny právě kvůli elektřině.

Je tedy řešením více jádra?

Jádro může dodávat velké objemy nízkoemisní elektřiny bez přímé závislosti na okamžitém slunečním svitu nebo větru. Nové projekty však vyžadují značný kapitál, čas a zvládnutí stavebních rizik. IEA upozorňuje zejména na financování, zpoždění a překračování rozpočtů. 8

Prodloužit provoz existující elektrárny a postavit úplně novou proto není stejné ekonomické rozhodnutí. Stejně tak je třeba počítat s bezpečností, palivem, odpadem a budoucím vyřazením zařízení, nejen s dnešní cenou výroby.

Smysluplná otázka není, který jediný zdroj vyřeší všechno. Je jí to, jaká kombinace výroby, sítí, flexibility a financování poskytne spolehlivou elektřinu za zvládnutelnou cenu. Energetická rozhodnutí se dělají na desetiletí, ale jejich náklady se promítají do každodenní výroby. Proto si zaslouží více než slogan — i když právě výrazný kontrast Číny a Německa může otevřít potřebnou diskusi.

Metodika a zdroje

Graf obsahuje 33 ročních pozorování pro každou zemi. Používáme ukazatel OWID `nuclear_electricity_twh`; mezi ročními body se ve videu pouze animuje pohyb. Obchodní bilance, odhad dovozního mixu a průmyslové ceny pocházejí ze samostatných zdrojů a nejsou kauzálním modelem. Ilustrace reaktorů a hutě nejsou záběry identifikovaných závodů. Údaje mohou podléhat revizím.