Suroviny, u kterých jsme závislí na Číně
Dvanáct surovin a skupin surovin, které propojují naše továrny, energetiku i elektroniku s Čínou.
Svet za 5 minút · přibližně 6 minut čtení · aktualizováno 10. října 2026
Továrna může stát v Česku, její stroje mohou být německé a zákazníci evropští. O tom, zda bude mít z čeho vyrábět, se však může rozhodovat tisíce kilometrů daleko.
K zastavení výroby někdy není potřeba přerušit dodávky oceli ani elektřiny. Stačí, aby chyběl drobný magnet, speciální polovodič nebo materiál do obráběcího nástroje. Výrobek bez něj jednoduše nedokončíte. A právě u řady takových vstupů má Čína mimořádně silné postavení.
Co vlastně znamená závislost na Číně?
U surovin je třeba sledovat tři odlišné věci: kde se těží, kde se zpracovávají a kdo vlastní podniky v dodavatelském řetězci. Ložisko v Africe může patřit firmě s čínským většinovým vlastníkem. Australská ruda může před použitím v evropské baterii projít čínským zpracováním.
Níže uvedená procenta popisují podíly na světové produkci v konkrétní fázi. Nejde o podíly čínského dovozu na české či evropské spotřebě. Závislost navíc může být nepřímá: nakupujeme hotovou součástku od evropského dodavatele, který potřebuje čínský materiál.
12 surovin, které stojí za to znát
1. Gallium — malý kov, velká elektronika
Využití: speciální polovodiče, výkonová elektronika, telekomunikační zařízení a LED. Sloučeniny gallia pomáhají například při účinné přeměně elektřiny v kompaktních nabíječkách.
Vazba na Čínu: podle USGS zajistila v roce 2025 přibližně 99 % světové primární produkce gallia nízké čistoty. Jde o vstup do dalšího čištění a výroby, nikoli o 99 % všech čipů. 1
2. Přírodní grafit — baterie i vysoké teploty
Využití: anody lithium-iontových baterií, žáruvzdorné materiály pro hutnictví, maziva a další průmyslové výrobky.
Vazba na Čínu: přibližně 82 % světové těžby přírodního grafitu v roce 2025. U baterií je rozhodující také následné čištění a úprava materiálu. Používá se přitom i syntetický grafit, který uvedený podíl těžby nezahrnuje. 2
3. Wolfram — materiál, kterým vyrábíme další výrobky
Využití: mimořádně tvrdé řezné a vrtací nástroje, zejména ze slinutých karbidů. Potřebují je strojírenské firmy, doly i ropný a plynárenský průmysl.
Vazba na Čínu: asi 79 % světové těžby v roce 2025. Výpadek by tak mohl zasáhnout i výrobu produktů, v nichž wolfram nakonec vůbec nenajdete — potřebujete ho k jejich opracování. 3
4. Vzácné zeminy pro magnety — motory a větrné turbíny
Využití: neodym, praseodym, dysprosium a terbium slouží pro výkonné permanentní magnety. Ty se používají v elektromotorech, průmyslových pohonech a některých typech větrných turbín.
Vazba na Čínu: IEA uvádí více než 90 % světového rafinačního zpracování magnetických vzácných zemin. Rozhodující je také oddělení jednotlivých prvků a výroba magnetů. Ne každý motor či turbína používá stejnou technologii. 4
5. Kobalt — konžská těžba, čínské firmy
Využití: některé bateriové katody a slitiny odolávající vysokým teplotám, například v turbínách leteckých motorů. Baterie LFP kobalt nepotřebují.
Vazba na Čínu: Demokratická republika Kongo zajistila přibližně 73 % světové těžby v roce 2025, zatímco Čína má vedoucí postavení v rafinaci. Čínská CMOC vlastní 80 % dolu TFM a 71,25 % KFM v Kongu. To ukazuje vliv prostřednictvím konkrétních podniků, nikoli čínskou kontrolu nad celou zemí. 456
6. Lithium — energii potřebujeme také ukládat
Využití: dobíjecí baterie pro elektroniku, dopravu a stacionární úložiště elektřiny; také sklo a keramika.
Vazba na Čínu: silné postavení má zejména při zpracování na chemické sloučeniny potřebné pro baterie. Těžba je rozložena také mezi Austrálii, Chile či Argentinu. Nový důl proto sám o sobě nezaručuje dodavatelský řetězec nezávislý na Číně. 47
7. Křemík — od slévárny po solární panel
Využití: ferosilicium v hutnictví, křemíkový kov v hliníkových slitinách a silikonech. Dalším čištěním vzniká materiál pro solární články a polovodiče.
Vazba na Čínu: téměř 80 % světové produkce křemíkových materiálů v roce 2025, vyjádřené obsahem křemíku. Tento součet zahrnuje různé materiály a neznamená čínský podíl na výrobě nejpokročilejších čipů. 8
8. Hořčík — lehčí díly a výroba oceli
Využití: lehké odlitky, hliníkové slitiny pro dopravu a obaly, odstraňování síry při výrobě železa a oceli.
Vazba na Čínu: dominantní postavení ve výrobě primárního kovového hořčíku. Důležité je rozlišovat kov od sloučenin hořčíku. Jeho nedostatek může zasáhnout navazující slitiny a kovové díly, nejen výrobky označované jako „hořčíkové“. 9
9. Germanium — optické sítě a infračervené vidění
Využití: optická vlákna, infračervená optika, některé polovodiče a vícevrstvé solární články s více přechody pro vesmírné aplikace.
Vazba na Čínu: podle USGS byla v roce 2025 největším producentem a vývozcem kovového germania. Přesné globální údaje o rafinaci jsou omezené. Proto zde jedno efektní procento neuvádíme: spolehlivější je pojmenovat dominantního dodavatele a konkrétní použití. 10
10. Indium — neviditelná vrstva na displeji
Využití: průhledné vodivé vrstvy na displejích, speciální polovodiče, pájky a optická komunikace. Významnou aplikací je oxid india a cínu, známý jako ITO.
Vazba na Čínu: přibližně 70 % světové produkce podle USGS 2026. V tomto případě se surovinová závislost může skrývat v tenké funkční vrstvě, kterou na hotovém výrobku téměř nevnímáme. 11
11. Mangan — ocel i bateriová chemie
Využití: výroba oceli a některé typy bateriových katod. Ocelářství a baterie však potřebují odlišné formy a kvalitu materiálu.
Vazba na Čínu: při zpracování na vysoce čisté materiály pro bateriový řetězec má mimořádně silné postavení. Těžbu manganové rudy přitom vedou jiné země, například Jihoafrická republika a Gabon. Závislost u bateriové chemie tedy nelze přenést na veškerou manganovou rudu. 412
12. Fluorit — surovina ukrytá v chemickém průmyslu
Využití: výchozí surovina pro kyselinu fluorovodíkovou, chladiva a fluoropolymery. Související chemikálie se využívají také při zpracování hliníku a čištění či leptání polovodičů.
Vazba na Čínu: je největším producentem těženého fluoritu. Jeho význam sahá od chlazení a materiálové chemie až po výrobu elektroniky — daleko za samotné baterie a auta. 13
Co když nás Čína začne od dodávek odřezávat?
Nemusí jít o úplné embargo. Problém mohou způsobit také pomalá vývozní povolení, omezení konkrétní čistoty materiálu nebo výpadek jediného kvalifikovaného dodavatele.
Po vyčerpání zásob nemusí následovat jen vyšší cena. Pokud firma nedokáže včas získat schválenou náhradu, může chybět součástka a zastavit se celá výrobní linka. Následně se zpožďují hotové stroje, elektronika či energetická zařízení.
Není to jen hypotéza. Podle IEA čínské vývozní kontroly vzácných zemin zavedené v dubnu 2025 přinutily některé automobilky omezit nebo dočasně zastavit provoz. Rozsah škod vždy závisí na zásobách, alternativách a konkrétním omezení; nejde o automatické zastavení celé evropské ekonomiky. 14
Lze tuto závislost snížit?
Ano, ale nestačí otevřít nové doly. Potřebujeme také zpracování, technologie, kvalifikované lidi a výrobu součástek. Pomáhá recyklace, přiměřené zásoby a více skutečně nezávislých dodavatelů. Dva obchodníci napojení na tutéž rafinerii velkou pojistku nepředstavují.
Pro Česko a Slovensko je praktická otázka jednoduchá: znají naše průmyslové podniky původ materiálů i několik stupňů před svým přímým dodavatelem? Právě tam se může skrývat slabé místo.
Továrnu máme doma. Jistotu, že bude mít z čeho vyrábět, si však musíme vybudovat v celém dodavatelském řetězci.
Poznámka k údajům: USGS Mineral Commodity Summaries 2026 uvádí zejména odhady produkce za rok 2025; IEA doplňuje údaje o zpracování a rizicích. Podíly těžby, rafinace a vlastnictví nejsou zaměnitelné ani vhodné k vytvoření jednoho „procenta závislosti“. Vzácné zeminy zde tvoří jednu skupinu několika prvků.